Stali jste se někdy terčem nekalých triků obchodníků? Víte, jaké praktiky jsou zakázané a co proti nim můžete dělat?
Někteří podnikatelé využívají při prodeji svých produktů nejrůznějších fíglů a léček, aby ovlivnili zákazníka.
Nejčastěji se jedná o klamavé jednání, kdy podnikatel ve snaze zatraktivnit nabídku nasazuje potenciálním zákazníkům růžové brýle mámení – uvádí o svých produktech nepravdivé, neúplné či dvojznačné informace nebo důležité informace zatajuje. Někdy se podnikatel neštítí ani manipulace, nátlaku či citového vydírání – takové jednání se pak označuje jako agresivní.
Zákon o ochraně spotřebitele tato nekalá jednání podnikavců zakazuje. Všechna jednání, která jsou v rozporu s požadavky odborné péče podnikatele a která jsou způsobilá podstatně ovlivnit rozhodování spotřebitele tak, že učiní obchodní rozhodnutí, které by jinak neučinil, jsou napříště zakázána. Nekalost praktiky se vždy posuzuje s ohledem na dopad, který mají na průměrného spotřebitele.
Chcete více informací?
Zákonnou definici nekalých obchodních praktik obsahuje § 4-5 zákon č. 634 / 1992 Sb., o ochraně spotřebitele:
„(1) Obchodní praktika je nekalá, je-li jednání podnikatele vůči spotřebiteli v rozporu s požadavky odborné péče a je způsobilé podstatně ovlivnit jeho rozhodování tak, že může učinit obchodní rozhodnutí, které by jinak neučinil.
(2) Je-li obchodní praktika zaměřena na spotřebitele, kteří jsou z důvodu duševní nebo fyzické slabosti nebo věku zvlášť zranitelní, hodnotí se její nekalost z hlediska průměrného člena této skupiny; tím není dotčeno obvyklé reklamní přehánění.
(3) Užívání nekalých obchodních praktik při nabízení nebo prodeji výrobků, při nabízení nebo poskytování služeb či práv se zakazuje. Nekalé jsou zejména klamavé a agresivní obchodní praktiky.
Zákaz nekalých obchodních praktik vychází ze Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES ze dne 11. května 2005 o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu – ochrana spotřebitele je ve všech státech stejná – spotřebitelé se nemusí obávat nákupů výrobků a využívání služeb v zahraničí (směrnice je dostupná na:
http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:L:2005:149:0022:01:CS:HTM)
Kdo je průměrným spotřebitelem?
Zákon chrání průměrného spotřebitele – tj. spotřebitele rozumně informovaného, pozorného a opatrného (v úvahu se přitom berou sociální, kulturní faktory a sklon k zvýšené důvěřivosti), ne však spotřebitele zcela lehkovážného. Pokud se obchodní praktiky (typicky reklama) obracejí k zvláštní skupině spotřebitelů (jako jsou například děti, studenti, senioři), musí se počítat s průměrným členem právě takové skupiny.
Nekalé jsou zejména klamavé a agresivní praktiky. Obě skupiny jsou jednak definovány obecně, aby tak byla do budoucna pokryta veškerá jednání nepoctivých podnikavců - vynalézavost některých totiž nezná mezí - vedle toho existuje tzv. černá listina, seznam praktik, které jsou automaticky považovány za nekalé, a tudíž za zakázané. Není tedy třeba prokazovat ani záměr podnikatele ani nic dalšího, stačí, že k uvedenému jednání došlo.
Graf - pyramida
| Nekalé obchodní praktiky | |
| Klamavé obchodní praktiky | Agresivní obchodní praktiky |
| Černá listina klamavých a agresivních praktik, které jsou vždy zakázané | |
Přesto, že se některé praktiky obchodníků zdají být nečestné a ne fair, nemusí být považovány za klamavé/agresivní. Aby se určité jednání dalo posoudit jako nekalé, musí být vždy naplněny výše uvedené dva znaky
1) záměr podnikatele - rozpor s požadavky odborné péče – to je určitá úroveň znalostí a zkušeností, kterou od podnikatele rozumně očekáváme – například to, že zná charakter výrobku a služby, kterou prodává a všechna rizika s nimi spojená – je to jednání, jaké bychom očekávali od jakéhokoliv jiného poctivého obchodníka.
2) způsobilost obchodní praktiky ovlivnit rozhodnutí spotřebitele - skutečná škoda však vzniknout nemusí – stačí, pokud existovala alespoň možnost poškození spotřebitele.
Příklady kdy je a kdy není praktika nekalá:
ANO:
„Prodávající, který odmítá kupujícímu prodat notebook bez operačního systému, který je nezbytný pro jeho fungování, bez koupi dalších doplňků se dopouští nekalého jednání. Kupující je nucen ke koupi doplňků, které nepotřebuje – jeho schopnost činit informované rozhodnutí byla narušena.
NE:
„Prodávající nabízí zákazníkům bezplatnou dopravu do obchodu prodávajícího včetně případného odvozu nakoupeného zboží domů“
Toto jednání nelze považovat za nepatřičné ovlivňován (tedy za nekalé)í, ale pouze za obchodní politiku podnikatele, která nikoho poškozuje. Schopnost spotřebitele činit informované rozhodnutí tím nebyla narušena – není nucen ke koupi výrobků v této provozovně.
